Díky letní škole Idy Kelarové si talentované romské děti zazpívaly s Českou filharmonií

16. říjen 2017
Romano Drom

Letní škola Romano Drom nabízí romským dětem pod vedením Idy Kelarové možnost na sobě zapracovat a seznámit se s vlastní kulturou. Závěr letošního soustředění na Šluknovsku patří trojici koncertů sboru Čhavorenge s Idou Kelarovou a Českou filharmonií. První z nich se uskutečnil v Novém Boru na Českolipsku.

„Pokud to dítě má nějaký potenciál, tak ho vybíráme, protože se s ním dá pracovat, a protože si to zaslouží. Cílem je nasměrovat to dítě jinak. Tyhle děti jsou zvyklé žít v začarovaném kruhu. Romové nevěří, že to dítě může něco dokázat s tím, že oni také nestudovali, a ať jsou doma,“ vysvětluje vedoucí projektu, zpěvačka a hudebnice Ida Kelarová a dodává: „Učíme je na sobě pracovat, aby se učily základům, které jim rodiče nedali, jako je zodpovědnost, cílevědomost, spolehlivost.“

Romano Drom pomáhá talentovaným dětem se dál rozvíjet

Získat talentované děti z romských osad je často problematické. „Když je to obrovský talent, začnou rodiče spekulovat, že by na něm mohli vydělávat. V té chudobě začnou spekulovat a nenechají to dítě rozvinout. Tím mu vlastně zničí život,“ konstatuje zpěvačka.

Na koncertu děti ze sboru Čhavorenge zpívaly tradiční i nové romské skladby. Mezi nimi i šestnáctiletá Míša, která na letním táboře Romano Drom je už počtvrté. „Tito lidé mě změnili k lepšímu. V chování, v učení i povahově. Jdu do Rimavské Soboty na konzervatoř, na zpěv a herectví.“

Romano Drom

Se sborem Čhavorenge už roky vystupuje i Česká filharmonie. Na to, čím hudebníky obohatila spolupráce s Romy, vzpomíná za filharmonii vedoucí projektu Petr Kadlec.

I pro filharmoniky je spolupráce s Romy velkým přínosem

„Spolupráce je čím dál propojenější. Člověk si toho všimne, když jsou třeba tři koncerty za sebou. Na prvním koncertu jsou dvě skupiny ‒ sbor a orchestr. Na dalších koncertech už je to propojené a hudebníci se čím dál víc uvolňují a otevírají. Mohu zprostředkovat, co říkali naši hudebníci, když do toho šli poprvé. Šli do toho s pocitem, že oni jsou ti vyslanci České filharmonie a povznesou Romy v osadách. Po dvou dnech říkali, že to jsou oni, kdo se učí tu spontaneitu a opravdovost, kterou při akademickém hraní za pultíky, nevím, jestli zákonitě, ale ztrácí,“ popisuje Kadlec.

Závěr koncertu patřil nejen sboru Čhavorenge a České filharmonii, ale i neromským dětem, které si s nimi zazpívaly.