Děravou střechu kostelní věže v Chrastavě stojí za to vidět

26. únor 2018

Nezvyklá střecha věže kostela sv. Vavřince láká k návštěvě Chrastavy už z dálky. Město se chlubí nejenom touto stavbou, ale i řadou dalších památek.

Na náměstí 1. máje stojí působivý morový sloup z roku 1732. Barokní mariánské sousoší od některého z žáků Matyáše Brauna je vysoké sedm metrů a mezi osmi světci je nejvýše Panna Marie.

Do Chrastavy se lze pohodlně dostat vlakem i autobusem. Od autobusového nádraží to je na náměstí kolem půl kilometru chůze. To od vlakového nádraží to je procházka ještě o kilometr delší, ale jsme na výletě a tak na nějaký ten krok hledět nebudeme.  Co se týká parkování, tak lze zaparkovat i na samotném náměstí 1. máje.

Tip Jardy Hořeního: Pokud se vám poštěstí najít kostel otevřený, nahlédněte i do interiéru, kde jsou oltářní obrazy místních rodáků včetně zřejmě nejznámějšího Josefa Führicha. Jeho rodný dům je od kostela na dohled. Prohlídku tohoto hrázděného stavení lze absolvovat od dubna do konce října. A na náměstí nezapomeňte na kašnu a morový sloup.

Místo, kde poobědval Adolf Hitler

Na náměstí nelze přehlédnout ani budovu radnice z roku 1646, která prošla v roce 2005 celkovou rekonstrukcí. V rohu náměstí můžete navštívit historickou budovu z první poloviny 17. století. Původním majitelem byl jeden z Nosticů z Nové Vsi. 

„Později zde byla zřízena restaurace, kde v roce 1938 poobědval Adolf Hitler, který byl v Chrastavě vítán s velkými ovacemi,“ říká Jitka Marxová z chrastavského infocentra. To dnes sídlí v přízemí zrekonstruované budovy, kde se nachází městské muzeum a městská galerie, ale také knihovna a obřadní síň. V muzeu je umístěna stálá expozice o historii Chrastavy a okolí a v galerii se výstavy mění každý druhý měsíc. 

Podstávkový dům v Chrastavě. Rodné místo malíře Josefa Führicha

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.