„Děláme to pro budoucí generace,“ říká Jiří Antl, který pečuje o Nový prales u Ještědu

Na Ještědském hřebeni už patnáct let vzniká takzvaný Nový prales. Spolek přátel přírody Čmelák z Liberce se tam na ploše 36 hektarů snaží vrátit původní druhově pestrý les místo smrkového porostu. V Padouchově také připravuje takzvanou zero waste chalupu, tedy místo, kde se lidé naučí, jak omezit odpady. Ochránci přírody také plánují vysázet i volně přístupný ovocný sad.

„Lesy jsou do začátku součástí mého života, rodiče mě vozili v kočárku do lesa. Chodili jsme hledat pomníčky po Jizerských horách, pak jsem byl v turisťáku. S ním jsme chodili na výpravy a vandry, od patnácti už jezdím sám. Vždycky jezdím do lesa, kam by taky člověk v české krajině jezdil. Někdo chodí meditovat do kostela, a já chodím do lesa,“ popsal třiačtyřicetiletý Jiří Antl, který se o lesní pozemky Čmeláku pečuje už patnáct let.

Takzvaný Nový prales se liší od okolních smrkových lesů nejen skladbou stromů, ale i tím, že je oplocený. „Říkáme tomu Nový prales, nepůvodní smrkovou monokulturu se snažíme přeměnit na les, který v budoucnu – za sto, dvě stě let – bude vypadat jako kdysi místní pralesy,“ popsal. Původně bylo na místě sto procent smrků, nyní ale můžeme spatřit čtyřmetrové buky, javory nebo dvoumetrové jedličky.

Už patnáct let vzniká na Ještědském hřebeni takzvaný Nový prales

Některé stromy Antl sázel vlastnoručně, ale velkou část z nich sázeli dobrovolníci. „Snažíme se přiblížit co nejvíce původní dřevinné skladbě zdejších lesů. Ty naše lesy jsou někde mezi pěti sty a osmi sty metry nad mořem, takže v tom přirozeném stavu by nějakých padesát šedesát procent tvořily buky, dvacet třicet procent jedle a zbytek by byly ostatní listnaté dřeviny. Toho smrku by tady bylo určitě pod deset procent,“ dodává.

O jeden igeliťák méně

Součástí pozemku je také chalupa, kterou před dvěma lety koupili jako základnu pro výchovné programy a dobrovolníky, ale také pronájmy. Snaží se tak motivovat ubytované k tomu, aby tam žili bez odpadu.

Zero waste chalupa Padouchov

Plánují také ovocný sad, kam si bude moci natrhat hrušky nebo jablka každý, kdo půjde kolem. „Je to jeden ze způsobů, jak pomoci planetě – když budou účastníci pobytu vědět, že si nemusí nosit vlastní ovoce, které si koupí v supermarketu v igelitovém pytli. Tak bude o jeden igeliťák odpadu míň, možná nebude za deset let plavat někde v moři a nebudou ho tam žrát rejnoci. Prostě to děláme pro budoucí generace, i když to zní hrozně vznešeně, ale je to realita,“ uzavřel Jiří Antl.

autoři: Lucie Fürstová , mib
Spustit audio

Související