Další putování po stopách místopisných jmen obcí a vísek Libereckého kraje
Další putování po stopách místopisných jmen obcí a vísek Libereckého kraje: Chutnovka
Chutnovka je další vesnička se zajímavým jménem, do které se spolu s redaktorkou Ivanou Bernáthovou v seriálu podíváme.
Už několik desetiletí je součástí obce Mírová pod Kozákovem Chutnovka. Najdete ji nejen kousek od známého naleziště achátů a dalších polodrahokamů, ale taky od romantických Klokočských skal.
A co lidem v Chutnovce chutná? „Když mají upečené prasátko, to je dobré,“ chválí Chutnováky ve své kanceláři u chlebíčku a kávy starosta Mírové pod Kozákovem Jaroslav Votrubec. Doma si pak nejraději dává klasické vepřo-knedlo-zelo.
Obecní úřad sídlí v bývalé škole v Chutnovce a spolu s panem starostou na úřadě pracuje Radka Cvrčková. Na internetu se píše, že název Chutnovka vznikl od staročeského slova chutný, což znamená příjemný, přívětivý, paní Radka ale slyšela od babičky něco jiného.
„Říkávala, že se vesnice jmenovala Kutnovka, že se tady, kde říkáme Dola, kutalo, takže to byly i Zlatý dola, tudíž se tu možná těžilo zlato. A protože se to špatně vyslovovalo, tak se to přeměnilo na Chutnovku,“ říká paní Radka. V Chutnovce žije odjakživa a krásnou okolní přírodu, lesy a skály by neměnila. „Ráda chodím na houby, rostou podhříbci, podborováci, kozáci a praváci, pro sebe a manžela smažím houbové řízky a zbytek rozdávám,“ popisuje.
Kousek od Chutnovky leží romantická zřícenina Rotštejn, vrch Kozákov, Klokočské skály a také Dubecká rozhledna. Klíče od ní má Jiří Lejsek, u kterého se můžete posílit malinovkou a pak vás čeká 175 dírkových schodů a ochoz ve výšce 33 metrů, ze kterého je nádherný výhled na Český ráj, Krkonoše, Jizerské hory a třeba až na Bezděz.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.



