Cyril Höschl: Jak mluvit o válce? Děti potřebují cítit naději, uprchlíci náš zájem

3. březen 2022

Společnost, která byla vystavena vleklému stresu z pandemie, zažívá další otřes. Pocity ohrožení, frustrace a bezmoci teď přináší válka na Ukrajině. Jak naložit s informacemi? Jak čelit mediální masáži? A jak o válce mluvit s dětmi nebo uprchlíky?

„Pandemie měla skutečně velký dopad na duševní zdraví. Mediální obraz neznámé choroby spolu s izolací a frustrací z různých omezení působily jako obrovský stresor. V důsledku toho došlo k velkému nárůstu výskytu úzkostí a depresí v populaci,“ přitakává psychiatr Cyril Höschl.

Čtěte také

Další negativní zprávy teď ale s sebou přináší válka na Ukrajině. Jak by měli konzumenti k informacím přistupovat?

„Kýžená opatření v rámci prevence a mentální hygieny jsou dvojího druhu, bohužel jdou ale proti sobě. Na jedné straně potřebujeme snižovat pocit nejistoty a úzkosti a zvyšovat pocit bezpečí, k čemuž informace přispívají. Na druhé straně je nutné nevystavovat se negativním informacím jako vleklému stresoru od rána do večera,“ nabádá psychiatr.

Jak z tohoto paradoxu ale ven? Podle odborníka je dobré zvýšit svoji informovanost sledováním situace v ověřených médiích, která nešíří fake news a nesmysly. Bohatě ale stačí získávat fakta například jednou denně. „Je nutné vyhnout se mediální masáži a věnovat se i svým koníčkům, dětem nebo povolání.“

Pomáhat a naslouchat

K prevenci, jak snižovat stres a pocit bezmoci, přispívá na druhé straně i aktivní uplatnění sebe sama. „Solidarita totiž nepomáhá jen postiženým Ukrajincům, ale pomáhá i těm, kdo ji poskytují, protože vytváří pocit sounáležitosti a jakési pospolitosti. Konečně si rozumíme, ponechali jsme své žabomyší války stranou a sjednotili jsme se kolem něčeho, co dává smysl. A to působí terapeuticky.“

Čtěte také

Jak ale o válce s postiženými osobami, které časem zřejmě dostihne posttraumatický syndrom, mluvit? „Na to, jak mluvit o válce, není univerzální rada. Záleží na tom, kdo o válce mluví. Někteří lidé mají tendenci hrůzné zážitky vytěsnit a nemluvit o nich, jiní se naopak potřebují vypovídat a ránu znovu otevřít,“ vysvětluje lékař.

Obecné pravidlo, jak mluvit s uprchlíky, ale spočívá v tom, projevit zájem a ochotu vyslechnout je. „Netahat z nich senzace, ale dát jim prostor se vyplakat a vynaříkat, pokud to potřebují. V další fázi se jim uleví, když zjistí, že to s nimi sdílíme. Třeba tím, že jim pomůžeme řešit organizační věci spojené s trvalým pobytem nebo hledáním práce. To přináší úlevu na obou stranách.“

Říkat pravdu

Nejpalčivější problém ale je, jak mluvit o válce s dětmi. „Děti jsou velmi citlivé na jakékoli pokrytectví a lakování skutečnosti narůžovo. Platí tedy zásada mluvit s nimi otevřeně a říkat jim pravdu, ale způsobem, který odpovídá jejich úrovni chápání.“

Vždycky je ale podle Cyrila Höschla důležité nechat jim otevřenou naději. „Naděje je například v tom, že jsme spolu, že si rozumíme, že se vzájemně neopustíme. Rodinná sounáležitost je tedy zároveň antidotum negativních důsledků takových informací. Je to taková skautská hra. A děti mají hry a nebezpečí rády. A když si je vezmete za spojence v řešení situace v této bojové hře, je to to nejlepší, co pro ně můžete udělat.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.