Covidové onemocnění ovlivňuje i náš mozek. Lidé bývají náchylnější k poruchám nálady a depresím

Onemocnění covid-19 za sebou nechává jak fyzické, tak i psychické následky. Léčba znamená běh na delší trať. Co zjistila biologická psychiatrie o koronaviru a jak tělo i duši léčit, na to se psychiatra, doktora Ladislava Hosáka, zeptala Jana Kudyvejsová.

Koronavirus poznamenal psychicky celou naši společnost. Co se dělo v našem mozku při tomto zánětlivém onemocnění?

Čtěte také

Při rehabilitaci po covidu lidé vidí, že vše souvisí se vším, říká primářka MUDr. Silvie Šidáková

Covid je zánět, projevující se zejména v dýchacích cestách, ale potom také ve spoustě dalších orgánů. A také mimo jiné v mozku. Objevují se tam patologické bílkovinné látky, které se nazývají cytokiny. Ty poškozují mozkové buňky a jejich metabolismus.

Ovlivňuje to různé mozkové přenašeče, zejména serotonin. Z toho logicky vyplývá, že potom je nejvíce úzkostí a depresí, které právě souvisejí s hladinou serotoninu v krvi. Pokud je ho nedostatek, tak je člověk náchylný k poruchám nálady.

Tedy stačilo by jen doplnit tuto látku a bude opět vše v pořádku?
Kdyby to bylo tak jednoduché, jako třeba doplňujeme benzín u auta, tak to by bylo ideální. Bohužel ten mozek je špatně přístupný. Pokud něco chceme dopravit do mozku, musíme to podat do úst nebo do krve a to potom stejně prostupuje takzvanou hematoencefalickou bariérou a veškeré razantní zákroky mozek spíše poškozují.

Čtěte také

Psychiatr Hosák: Úzkosti, deprese a nespavost jsou nejčastější psychické problémy lidí při pandemii

V případě duševních poruch a jejich léčby musíme být trpěliví. Tam se to počítá na týdny a měsíce, pokud ne na roky.

Jaká je tedy v takovém případě léčba? Jsou to nějaké léky nebo pomůže terapie?
Obojí může pomoci. Pokud jsou ty příznaky mírnější, tak samozřejmě je na prvním místě dodržování zdravého životního stylu, dostatek spánku a kvalitní strava. Čas nejen na práci, ale i na odpočinek a na rodinné vztahy. Případně psychoterapeutická pomoc.

Pokud jsou ale ony příznaky závažnější a už hrubě narušují život člověka, pak se musíme obrátit na léky a na pomoc biologickou.

Některým lidem zůstaly po covidu i další následky, jako je zadýchávání, zhoršená paměť či únava. I tohle vše se ale projevuje na psychice. Jak se s tímto vyrovnat?

Čtěte také

Nespavost a nejrůznější fobie, psychika v době epidemie. Děti je třeba informovat, ale nestrašit

Tady působí více negativních mechanismů. Jednak u lidí s takzvaným dlouhým covidem přetrvává zánět do určité míry a poškození mozku je biologické. Ale stejně tak působí negativně i psychologické faktory. Samozřejmě pokud mámě něco rádi a nedaří se nám to, tak jsme z toho nešťastní.

Není dobré si klást rychlé a vysoké cíle a při jejich logickém nesplnění se potom obviňovat, že jsem k ničemu a nikdy už to dobré nebude. Je třeba na tom pracovat postupně, radovat se i z menších úspěchů. A velice pozvolna si přidávat zátěž a zvyšovat na sebe nároky. Pak to jde.

To vše a ještě mnohem víc v magazínu o životním stylu Šarm v sobotu po 18 a neděli po 11 hodině. Na setkání s vámi se těší Lada Klokočníková.