Císařovna Sisi se nebála být jiná. V mnohém předběhla svou dobu, říká spisovatelka Dagmar Beňaková
Dagmar Beňaková je spisovatelka, kterou okouzlila osobnost rakouské císařovny Sisi natolik, že už desítky let putuje po jejích stopách. Studuje ji, prochází archivy a odhaluje mnohé z jejího života. Nedávno jí vyšla už pátá kniha.
Poprvé se Dagmar Beňaková s císařovnou Sisi potkala v dětství. „Když mi bylo 12 let, tak mě zaujala bílá socha sedící císařovny v Meranu v severní Itálii. Ta socha byla mimořádná. V ruce držela knihu a čerstvou růži, kterou jí tam denně nosili její obdivovatelé. To setkání bylo prvním impulzem k hlubšímu zkoumání.“
Po stopách císařovny Sisi
„Chtěla jsem vědět, jaký byl její život, jaká ve skutečnosti byla. Nejprve jsem dostávala, a pak si i kupovala, veškeré knihy o ní. U nás vyšly asi jen tři, ale v Německu a Rakousku jich byla celá řada. Čerpala jsem tedy hlavně z německy psaných publikací. Taky jsem vyhledávala primární prameny, protože řada informací si protiřečila a mě zajímalo, jaká byla pravda.“
V jedné z knih se také věnuje její osobní korespondenci, kterou prý bylo náročné rozluštit. „Většina korespondence je psaná tzv. kurentem. To je písmo, které se v té době běžně používalo a jeho rozluštění je samo o sobě velkým oříškem. Sisi navíc nedodržovala ani pravidla toho kurentu. Sama o sobě tvrdila, že její písmo je jako ona sama a nedá se podřídit žádným pravidlům. Bylo tedy velmi náročné jednotlivá slova rozluštit.“
Originální a svéhlavá
Dagmar Beňaková popisuje císařovnu Sisi jako extravagantní, inteligentní, odvážnou, šokující a provokující. „Měla například tetování, což bylo v té době něco mimořádného. Taky byla ale náladová a rozporuplná. Nebála se být jiná, šla si svou vlastní cestou, nechtěla se podřizovat žádným pravidlům.“
„Měla neuvěřitelně silnou vůli, ve všem chtěla vynikat. Nepolevila, dokud nedosáhla cíle. Byla moderní, emancipovaná, v mnoha ohledech předběhla svoji dobu. Měla netradiční záliby – plavala, jezdila na koni, šermovala, psala básně... Faktem je, že se stala legendou už za svého života.“
Pátá kniha o Sisi končí jejím zavražděním anarchistou na břehu ženevského jezera. „Touto knihou jsem završila její příběh. Moje práce na knihách tímto ale nekončí. Připravujeme novou knihu o vnučce císařovny Sisi a dozvíme se, že jablko nepadá daleko od stromu,“ dodává v pořadu Alex a host.
Komu Sisi psala dopisy a co v nich píše? Proč se nenechala portrétovat v pozdějším věku? Jaké jídlo měla ráda? Jak nesl František Josef její svéhlavost? Jaká byla vnučka císařovny Sisi? Poslechněte si v záznamu pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka