Chybí hlavně zedníci a pokrývači, myslí si železnobrodský dobrovolník po návratu z Moravy
Na pomoc tornádem poničené Moravě se z Libereckého kraje vydali nejen hasiči, ale také skupinky dobrovolníků. Na zkušenosti z cesty jsme se zeptali jednoho z nich, který vyrazil pomáhat se skupinou přátel z Železného Brodu.
„Seděl jsem v hospodě a kluci se tam bavili, že pojedou pomoct, tak jsem se zeptal, jestli mají ještě místo, že pojedu s nimi,“ popsal zrod nápadu vyrazit pomáhat na Moravu Vladimír Vele.
Skupina kamarádů se nejprve řídila instrukcemi z internetu, takže jeli z Železného Brodu přímo do hlavního koordinačního centra v Hodoníně. Tam se ale rozhodli, že dál budou pokračovat na vlastní pěst.
Ubytovali se proto v kempu a tam brzy zjistili, kde je potřeba přiložit ruku k dílu. Dělali prý všechno, od odklízení polámaných stromů a zničených vinic, přes čištění cihel, po nakládání nových tašek na střechu.
„Určitě ještě tam je co uklízet, aby se tam lidé vydali. Nejvíce jsou samozřejmě potřeba řemeslníci, kteří pracují na střechách. Zedníci na dozdívání štítů a pokrývači, ti tam jsou nejvíc potřeba. Materiální pomoc nevím přesně, ale také tam chybí,“ doplnil Vele. Pokud někdy nastane podobná situace, velice rád prý znovu vyrazí pomáhat.
Související
-
Cihlobraní v Novém Městě pod Smrkem: Zrecyklovaný stavební materiál pomůže na Moravě
Jak pomoci opravit tornádem poničené domy a přitom nejezdit na Moravu? Starostové z Frýdlantského výběžku zorganizovali takzvané cihlobraní.
-
Liberecký kraj pošle tornádem postižené Moravě 5 milionů. Podpoří i krajské hasiče a lounské Stebno
Krajští zastupitelé finanční pomoc odsouhlasili na mimořádném zasedání 7. července.
-
Tornádem poničená Morava: Pomáhají i obce, města a organizace v Libereckém kraji. Jak se přidat?
Na pomoc lidem z Hodonínska a Břeclavska, kterým ničivé tornádo zničilo domovy, vznikají po celé zemi sbírky. Náš kraj není výjimkou. Kde a jak můžeme pomáhat?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
