Chalupská slať nedaleko Borové Lady je mokřad, který je nazýván Perlou Šumavy
Kousek od silnice z Borové Lady na Kvildu, u obce Svinná Lada, se skrývá jeden z nejromantičtějších koutů Šumavy. Rašeliniště Chalupská slať připomíná svým rázem severskou tundru. Kdysi prý přes něj vedla i pašerácká stezka Krále Šumavy - Kiliana Nowotného.
Mokřad ležící při okraji Národního parku Šumava se může pochlubit největším rašelinným jezírkem v České republice. To zabírá plochu 1,3 hektaru a hluboké je místy metr a půl. Nachází se v něm i několik malých ostrůvků, na kterých roste řada vzácných květin, včetně masožravé rosnatky okrouhlolisté.
V minulosti na území Chalupské slatě probíhala těžba rašeliny. Odhaduje se, že jí zde bylo odtěženo 400 000 metrů krychlových. Těžba definitivně skončila v roce 1946. Vytěžené plochy v okolí jezírka zarostly břízou pýřitou, smrkem a borovicí blatkou, a dotvářejí tak působivou scenérii celého místa. Tam, kde zůstal mokřad netknutý, dosahuje vrstva rašeliny hloubky až sedmi metrů.
Po Chalupské slati vede krátká naučná stezka. Půlkilometrová trasa začíná na asfaltové cestě a pokračuje po dřevěném povalovém chodníku. Na jeho konci je vyhlídková plošina nad jezerem.
U stezky se stojí i infocentrum a dětské hřiště. I když se Chalupská slať nachází v nadmořské výšce kolem 900 metrů nad mořem, její návštěva neklade žádné nároky na fyzickou zdatnost návštěvníků.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.