Český vynález, výroba papíru z vodního hyacintu, má pomoci Africe. Jak?

18. červen 2015
Michal Gorec a Ken Okong při výrobě ručního papíru

V ruční papírně ve Zdislavě na Liberecku se začal učit vyrábět papír z vodního hyacintu první Afričan. Tato vodní rostlina doslova zamořila Viktoriino jezero na území Keni, Ugandy a Tanzanie. Díky unikátní české technologii výroby ručního papíru a výstavbě minipapíren by se její množství mohlo podařit brzy zredukovat. Navíc by Afričané získali práci.

Michal Gorec ze zdislavské papírny vysvětlil koordinátorovi rozvojových afrických projektů Kenovi Okongovi, jak se papír z vodního hyacintu dělá. Podle něj to není složité, ale chce to trochu tréninku. Je tam totiž pár technických detailů, které je nutné dodržet, aby byl papír hezký. A právě to ve Zdislavy Kena učí.

Podle Kena by mohla první papírna v Keni u Viktoriina jezera začít fungovat už příští rok. „Začneme s jednou papírnou, musíme dát teď dohromady skupinu lidí, které zaučíme a rozjedeme to. Když budeme mít odbyt, tak můžeme těch papíren postavit víc. Pomůžeme vyřešit ekologický problém Viktoriina jezera a zároveň dáme práci Keňanům.“

Vodní hyacint

Koordinátorem na české straně je Luboš Kyselo. Podle něj je filosofií celého projektu ne dát rybu, ale prut. Lidé na břehu Viktoriina jezera budou mít práci a nebudou tím pádem nuceni emigrovat - například do Evropy.

Tento miniprojekt sice nevyřeší problémy Afričanů v globálním měřítku, ale deset až dvanáct minipapíren by tak vzniknout mohlo - nejenom v Keni, ale taky v Ugandě a Tanzanii, které vodní haycint taky trápí.

„Peníze sháníme, ale zatím jen na jednu papírnu. Vyrábět bude ruční papír a z něj propagační předměty a suvenýry pro turisty. V blízkosti místa, kde papírna vyroste, jsou hotely, kam jezdí bohatí turisté - ti si výrobky z unikátního a různým způsobem potištěného a pomalovaného papíru budou moct dovolit kupovat,“ uzavírá Luboš Kyselo.

Spustit audio
  • Aktuální dění
  • Zpráva