Českomoravská myslivecká jednota slaví 100 let a součástí oslav je i mistrovství Evropy ve vábení jelenů
Vytrubování jelena stojícího u laní nebo líné troubení při odpočinku. Členové Klubu vábičů zvěře ČMMJ umějí napodobit zvukový projev jelena v různých situacích.
Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) slaví 100 let existence. V rámci oslav probíhá mistrovství Evropy ve vábení jelenů, v této disciplíně se zástupci naší země pravidelně umisťují na předních příčkách. „Já si myslím, že je to dáno mysliveckou tradicí, která má u nás hluboké kořeny. Tím, že máme neustále z čeho vybírat, věnujeme se studentům lesnických škol a postupně tu tradici předáváme dál,“ říká předseda Klubu vábičů zvěře Tomáš Třeský.
Zájmové kluby jsou nedílnou součástí ČMMJ, podporují rozkvět organizace a myslivosti, mysliveckých tradic, dovedností, umělecké tvorby, pracují s dětmi a mládeží a spolupracují se zahraničními organizacemi podobného charakteru.
V současné době existuje devět klubů ČMMJ:
- Klub autorů (založen 2006)
- Klub dámy české myslivosti (2012)
- Klub fotografů (1989)
- Klub lovecké lukostřelby (2017)
- Klub mladých myslivců (2017)
- Klub trubačů (1991)
- Klub vábičů zvěře (2010)
- Klub přátel ČMMJ (1998).
- Klub sokolníků (1967, nejstarší klub)
Klub vábičů zvěře ČMMJ
Klub funguje 13 let, u jeho vzniku stáli všichni ti, kteří se podílejí na organizaci mistrovství republiky a mistrovství Evropy ve vábení jelenů, jmenovitě pánové Jan Kupka, Václav Svoboda, Petr Šeplavý a Jiří Kasina.
Hlavním posláním klubu je sdružovat myslivce, kteří při své činnosti využívají vábení zvěře jakožto lovecké metody nebo metody k pozorování a obeznání zvěře, sdružovat sběratele a výrobce různých druhů vábniček a pomůcek pro vábení, popularizátory vábení zvěře a všechny ty, kteří mají zájem o osvětu a propagaci lovu a obeznávání zvěře vábením.
O historii i současnosti vábení zvěře se dočtete na stránkách myslivosti.
Ukázky vábení jelenů v podání předsedy Klubu vábičů Tomáše Třeského uslyšíte v reportáži.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
