Čertovy kameny u Jeseníku nabízejí výhled do kraje i autentický otisk pekelníkova kopyta

14. květen 2014
Česko – země neznámá

Skalní útvar s vyhlídkou na temeni nazývaný Čertovy kameny patří k nejnavštěvovanějším skalním bradlům v Jeseníkách. Může za to nejen příhodná poloha nedaleko města Jeseníku a také blízkost stejnojmenné horské chaty, ale také překrásný výhled, který tato skála nabízí.

Čertovy kameny najdeme na severním úbočí Zlatého chlumu asi 3 kilometry od Jeseníku. Přes 40 metrů vysoký a 100 metrů dlouhý skalní útvar však naštěstí není přístupný jen horolezcům. Již od konce 19. století vede na vrchol stezka zajištěná řetězy. I tak zde ovšem člověk musí při výstupu dávat pozor, protože skála umí být docela kluzká. V zimních měsících je výstup téměř nemožný.

Kdo si však dá práci a vystoupá až na vrchol Čertových kamenů, je odměněn překrásným rozhledem. Kromě pohledu do údolí, kde se jako korálky navlečené na niti objevují vesnice podél silnice do Polska a řeky Bělé, se může návštěvník pokochat také pohledem na protější panorama zalesněného Sokolího hřbetu, který patří k masívu Rychlebských hor.

Na jih od skály se pak rozkládá mohutné pásmo Jeseníků. Nejlépe jsou odsud viditelné hory Šerák, Keprník či Červená hora, ale k zahlédnutí je také nejvyšší vrchol Rychlebských hor - Smrk.

Pohled k severu je otevřený a rovinatý. Průhledem přes údolí Bělé se otevírá rozsáhlá Slezská nížina, ve které jsou za pěkného počasí vidět i blízké Otmuchowské a Nysské jezero. Tyto umělé nádrže na řece Kladské Nyse se v posledních letech stávají vyhledávanou destinací i pro české turisty – zejména pro jachtaře a milovníky koupání. Ne nadarmo se této lokalitě někdy říká Slezský nebo Polský Karibik.

Chata na Čertových kamenech má své kořeny již v 19. století

Čert prohrál duši uhlířovy dcery a zanechal na skále otisk svého kopyta

Kousek pod vrcholem Čertových kamenů najdeme ve skále kruhovou prohlubeň, kterou podle geologů vyhloubila eroze. Lidé z okolí to ale vidí jinak. Je to prý bezesporu otisk čertova kopyta, který se snažil vyhovět uhlíři, jenž se zde usadil a chtěl po čertovi, aby mu srovnal zdejší kraj do roviny, aby nemusel těžké klády tahat do kopce a z kopce.

Čert to sice slíbil a nechal si za to upsat duši uhlířovy dcery. Dokázal však srovnat krajinu jen směrem do Polska, zbytek hor jeho snahám odolal, a tak musel čert odtáhnout s nepořízenou. A jak se prý vztekle odrazil, zanechal za sebou na skále otisk kopyta. A právě proto se zdejší útvar jmenuje Čertovy kameny a nedaleká protilehlá skála zase Pekelník.

Německý název Čertových kamenů byl kupodivu mnohem prozaičtější, než ten český. Jméno Harichstein bylo odvozeno od jména majitele pozemku, na němž skála stála, německého sedláka z České Vsi, Vinzenze Haricha. Jeho usedlost, nejvýše položené stavení ve vsi, se nacházela nedaleko skály a Harich zde obdělával okolní pozemky.

Výhled z Čertových kamenů směrem do Polska

Dnes je na místě jeho bývalých polí vzrostlý les, neboť od zemědělského využívání půdy se ve vyšších polohách Jeseníků postupně ustoupilo. Harich brzy vycítil, že prudce se rozvíjející turistický ruch, který v Jeseníkách probíhal v poslední čtvrtině 19. století, je výbornou příležitostí k výnosnému podnikání. A tak zde vybudoval menší horský hostinec, který se postupně měnil až v chatu se společenským sálem a možností ubytování.

Chata přežila nejen svého zakladatele, ale také mnohé společenské změny; v provozu je dodnes. Nabízí odpočinek poutníkům, kteří se stále vydávají na Čertovy kameny či na nedaleký vrchol Zlatého chlumu, kde stojí i rozhledna. Kolem vede cyklotrasa a v zimě také běžkařské stopy.

autor: kbz
Spustit audio