Černé jezero na Šumavě je největším a nejhlubším u nás. Inspirovalo řadu umělců i filmaře
Černé jezero je největší v České republice a zároveň i největší ledovcové jezero na Šumavě. Jeho celková rozloha činí 18,4 hektaru a dosahuje také největší hloubky ze všech šumavských jezer, 40,6 metru. Kromě toho jde o nejníže položené šumavské jezero ležící v nadmořské výšce 1008 metrů.
Název vodní plochy je odvozený od jeho podoby. „Není to původní název, jezeru se říkalo třeba Bystřické, Dešenické, Železnorudské nebo České. Pojmenování Černé ale nejvíc odpovídá jeho podobě. Jeho hladina je opravdu černá, a to nejen od okolních hlubokých lesů, ale také díky velké vrstvě usazenin, která je na jeho dně. Dosahuje mocnosti až deset metrů,“ vysvětluje manažerka Destinace Sušicko Veronika Kočí.
Zmíněné usazeniny na dně jezera jsou zároveň vynikajícím zdrojem informací o tom, jak se utvářelo přírodní prostředí za posledních 10 tisíc let, tedy od vzniku jezera do současnosti. Jsou tam usazena především pylová zrna, ale také živočišné zbytky, které jsou i častým předmětem vědeckého zkoumání.
Další zajímavostí jsou u Černého jezera dvě přilehlé stavby. Jedná se o dosud funkční přečerpávací hydroelektrárnu z roku 1929, která na tomto místě stála jako vůbec první v celém Československu.
Stejně jako v minulosti je i dnes Černé jezero zdrojem inspirace nejrůznějších umělců. „Kdysi to byl Jaroslav Vrchlický, Josef Heyduk, Antonín Dvořák, Eliška Krásnohorská nebo třeba Jan Neruda. V současnosti tady natáčel například Václav Chaloupek svoje Večerníčky. A jistě si vzpomenete na pohádku Anděl Páně, kde se Ivan Trojan klouzal po zamrzlém jezeře. Tak to bylo právě tady,“ říká Veronika Kočí.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
