Čáslavská radnice vystavuje lebku Jana Žižky. Jsou vidět zranění, která ho oslepila

7. červenec 2016
Česko – země neznámá

Jan Žižka byl ve své době považován za banditu, v době národního obrození byl naopak oslavován. V roce 1910 došlo ve středočeské Čáslavi k významnému objevu, který Žižku přibližuje jako člověka. Při rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla se objevil zazděný výklenek s kosterními pozůstatky, které údajně patří právě Žižkovi.

Důležitý byl především nález horní část lebky - tzv. kalvy, která je pro identifikaci rozhodující. Ať už si o Žižkovi myslíte cokoli, setkání s jeho pozůstatky je působivým momentem pro všechny, kterým není lhostejná česká historie.

Nález v letech 1910 až 1911 zkoumala komise pod vedením našich předních antropologů. Žižku prozradila jeho levá očnice. Je poškozená, pokleslá a prasklá. Část kosti dokonce chybí. Pokleslá je také nosní přepážka. Není tedy divu, že Žižka na jedno oko neviděl.

Menší úraz je patrný i na pravé očnici. Toto poškození vedlo k Žižkovu úplnému oslepnutí na konci života. Závěry antropologických průzkumů čáslavského nálezu tak odpovídají tomu, co je o slavném hejtmanovi známo.

Záhadou zůstává, proč byla v zazděném výklenku kostela kalva umístěna pouze se stehenními kostmi, úlomky staré kameninové mísy a dřevěnými dlátky z Žižkovy doby. Vše působilo, jakoby někdo v Čáslavi části kostry Žižky uschoval.

Další nálezy, které byly objeveny ve výklenku kaple kostela sv. Petra a Pavla spolu s kalvou

Vzácná kalva se uchovává v Žižkově síni čáslavské radnice. Najdete ji v krásné kubistické vitríně z roku 1915, kterou korunuje husitský mosazný kalich.

Jan Žižka na Čáslavku hodně působil. Ještě v roce 1423 ve východních Čechách formoval nové bratrstvo. V Pamětní síni si proto můžete prohlédnout i dva husitské meče, brněnici, cep a další husitské zbraně, které se objevily v okolí Čáslavi.

Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.