Botanická zahrada v Táboře je druhou nejstarší zahradou svého druhu u nás

V prvních letech existence byla botanická zahrada koncipována především jako jakýsi zemědělský trenažér. Nechyběla pokusná políčka, zeleninové záhony, ovocnářská a lesnická školka.

Na začátku 20. století, v souvislosti s přestavbou školy, ji dostal na starosti botanik profesor František Bubák. Ten se ujal úkolu s nevšední energií a odborným zaujetím. Osobně navštívil a prostudoval botanické zahrady ve Vídni, Praze, Berlíně, Halle, Lipsku a Štýrském Hradci. Pod jeho vedením nakonec v Táboře během deseti let vyrostla zahrada, která snesla srovnání s podobnými institucemi po celé Evropě.

Za dobu správcování profesora Bubáka se v táborské botanické zahradě rozšiřovala a doplňovala sbírka české květeny a kulturních rostlin, sbíraly se vzácnější rostliny a podle zpracovaného plánu došlo k postupnému vysázení několika set různých druhů nahosemenných a krytosemenných dřevin.

Krkonoše v podání Botanické zahrady Tábor|foto: Filip Černý

František Bubák zároveň zavedl originální členění. Ne podle původu nebo příbuznosti rostlin, jak je jinde běžné, ale podle jejich využití. Jeho uspořádání botanické zahrady v Táboře je respektováno dodnes.

Kdysi pozemek na periferii města za hradbami obklopila ze tří stran městská zástavba, na severním okraji tvoří hranici pozemku rybník Jordán. Zahrada je tak nejenom zajímavou rostlinnou expozicí, ale i příjemným parkem, ve kterém lze na chvíli vydechnout a odpočinout si.

Vstup do botanické zahrady je bezplatný, nízké vstupné se platí jen za návštěvu skleníků. Ve všední dny je otevřeno po celý rok, o letních prázdninách bývá zahrada přístupná i o víkendech.