Biocentrum Kojetín na Přerovsku je místem, kde můžete pozorovat vzácné druhy živočichů a rostlin
V Kojetíně na Přerovsku v Olomouckém kraji vzniklo na místě mokřadu a podmáčených ploch v prostoru, kterému se říká Pod oborou, Biocentrum. Má hned několik využití. Slouží k zadržování vody v krajině, jako ochrana před povodněmi, jako místo vhodné pro růst mnoha rostlin a život řady živočichů a také jako cíl turistů. Jeho součástí je totiž naučná stezka.
„Bylo nám líto, že tady byla jen louka s okrajovými porosty rákosu a napadlo nás, že by se tato deseti hektarová plocha dala nějak zpestřit,“ vzpomíná na přípravu Biocentra Jiří Šírek, ornitolog a také bývalý starosta Kojetína. Velkou výhodou lokality je, že se v její blízkosti nachází Mlýnský náhon a že do ní přitéká potůček, čehož se dalo využít k vytvoření tůní.
Kojetínské Biocentrum je v současné době plocha, kterou tvoří vedle zmíněných tůní vlhké louky a mokřadní porosty. Nabízí domov řadě vzácných rostlin a živočichů, třeba norníkovi rudému, mlokovi skvrnitému, soumračníku jitrocelovému nebo potápce roháčovi.
Prochází přes něj naučná stezka, ke které se pěší pohodlně dostanou z několika stran a ke které se dá dojet také na kole po asfaltové silnici. Vyplatí se ale sesednout z kola a udělat si na prohlídku čas, součástí stezky jsou totiž naučné tabule s informacemi nejen o fauně a floře, ale také o historii, současnosti Kojetína, zajímavostech a pověstech spojených s jeho okolím. Třeba té o mlýnu na Žlutém dole, na kterém hospodařila lakomá mlynářka a který se s ní i chasou propadl do pekla.
Navíc mají návštěvníci Biocentra k dispozici několik odpočinkových zón, ze kterých mohou pozorovat vodní plochy, sledovat panorama města a jeho dominanty včetně kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Kompletní fotogalerii Naučné stezky Biocentrum Kojetín naleznete na facebookové stránce místního fotografa.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
