Autentická atmosféra, původní vybavení. Dům architekta Karla Hubáčka v Liberci je přístupný veřejnosti

19. červen 2024

Liberecké muzeum nabízí možnost navštívit unikátní dům architekta Karla Hubáčka. Montovaný dům v liberecké Alšově ulici byl postavený na přelomu 50. a 60. let minulého století. Navržený byl jako prototyp zamýšleného, ale nerealizovaného projektu levného, dostupného a kvalitního domu pro nejširší vrstvy obyvatel.

Severočeské muzeum v Liberci připravilo jako doprovodný program výstavy „Karel Hubáček známý neznámý" komentované prohlídky unikátního montovaného domu, který architekt nejen navrhl, ale většinu života v něm bydlel.

Dům má bílé stěny, modré linie oken, je to jednoduchá jednopatrová stavba, ovlivněná funkcionalismem. „Je ve stavu, jak jsme ho koncem roku 2023 získali, neutěšený, ještě čekající na nějakou aspoň základní údržbu. Nálezový stav,“ vítá návštěvníky ředitel Severočeského muzea v Liberci Jiří Křížek.

„A to je právě to nejlepší. Mě architektura Karla Hubáčka určitě hodně zajímá. Jsem zvědavý, kde vlastně bydlel,“ říkají Jiří a Jitka Kalinovi, kteří přišli spolu s dalšími lidmi.

Po vstupu do domu je slyšet cinkání nádobí. „To je instalace, a je to v podstatě funkcionalita, která má umožňovat akustický vjem, který vlastně dává kolemjdoucím najevo, že tu je život,“ vysvětluje zvuky Petr Hubáček, vnuk architekta Karla Hubáčka.

Z předsíňky domu vedou kovové schody s dřevěným obložením do prvního patra, tady je spousta děl, grafik, obrazy autorů, se kterými se děda přátelil. „Na mě to vždycky působilo hrozně uklidňujícím dojmem, a tak jako teple, ten dům. Bylo tu přívětivo,“ vzpomíná Petr Hubáček.

Bydlení, které navrhl jeho dědeček Karel, vycházelo z požadavku tehdejší doby, tedy panelákového bydlení. „To měl být projekt, který měl sdružovat cenově dostupnou formu bydlení pro široké masy a mělo to být v rámci panelákového bydlení jako jednoduchý dům,“ potvrzuje architektův vnuk.

„Ten dům je vlastně prototypem, umožňoval variantu bydlení pro větší rodinu. Bohužel, předběhl dobu. Na přelomu 50. a 60. let se nenašel výrobce, který by projekt převzal a začal domy stavět,“ objasňuje ředitel muzea Jiří Křížek.

V další místnosti, která sloužila jako pracovna a dětský pokoj současně, se uvažovalo o posuvné stěně, která by místnost podle potřeb zmenšila, nakonec tam ale není.

Dům byl postaven jako vzorový projekt i s využitím nových materiálů. „Jsou tam experimenty, které úplně se nepovedly, ne každá cesta je úspěšná. Konkrétně šlo o břidličnou drť, která měla nahradit písky. Byl to odpad z železnobrodských lomů, to se nepovedlo. Panelárna byla přímo na místě stavby, tím se zase mělo uspořit za tu dopravu,“ dodává Jiří Křížek.

Prohlídky domu architekta Karla Hubáčka jsou do konce srpna 2024, každé úterý. Na prohlídku je třeba rezervovat si místo.

Domem architekta Karla Hubáčka se prošel redaktor Tomáš Mařas, poslechněte si reportáž.

autoři: Tomáš Mařas , reČRoL
Spustit audio

Související