Anežka Rusevová: Moje první velká seriálová role byla jedubaba Máňa Sumečková ve Vinařích

12. listopad 2020

Současné nejznámější působení herečky Anežky Rusevové je v seriálu Ulice, kde hraje paní Vendulu. Na prknech, která znamenají svět, ji můžeme vidět například v Divadle Bez zábradlí a chystá i návrat do Městského divadla Kladno, kde již několik let vystupovala. Herecký svět je jí otevřený i v zahraničí, protože je velmi dobře jazykově vybavená, mluví německy, anglicky a francouzsky.

Anežka Rusevová ztvárnila řadu rolí v divadle i ve filmu, nejvíce ji však zatím proslavily ty seriálové. Tou první významnější byla vousatá Máňa ve Vinařích, rád však vzpomíná i na Ohnivé kuře. „Myslím, že seriál Ohnivé kuře byl hodně povedený. Byl svěží, dobře napsaný a zajímavý i tím, že se vše točilo hlavně kolem jídla a na konci byly i recepty, což mají lidé rádi. Hlavní postavy byly moc dobře vystavěné, lidi to bavilo a já jsem za tuhle roli hodně vděčná.“

Vendula Maříková v Ulici

Zlomovou rolí, která Anežce Rusevové přinesla zatím asi nejvíce popularity, je paní Vendula v seriálu Ulice. „V životě jsem slečna Anežka, v seriálu paní Vendula a s touhle rolí jsem kamarádka skoro pět let,“ říká s úsměvem herečka, která se sama na seriál občas dívá. „Jaroslava Obermaierová mi říkala, že je dobré se na sebe občas v televizi podívat a zamyslet se nad tím, jak člověk roli hraje. Pokud se herec vidí na obrazovce, bývá k sobě většinou kritický, a to já jsem hodně.“

Michal Pavlata byl jako můj otec

Hereckou kariéru zahájila Anežka Rusevová v Německu, kde byla v průběhu svého studia pražské DAMU na stáži. V Praze mezi její učitele patřily i dvě české herecké legendy, Jaroslava Adamová a Michal Pavlata, na které dodnes s láskou vzpomíná: „Pro Jaroslavu Adamovou jsme byli poslední ročník, který učila, bylo jí tenkrát už osmdesát jedna let. Ze začátku jsme spolu dost bojovaly, byla totiž docela drsná. Dokonce se o ní tradovalo, že dříve házela po studentech popelníky. Občas jsem si i poplakala, ale nakonec jsme spolu měly moc hezký vztah. Vzpomínám, jak mě občas chytila za ruku a říkala mi: ‚Mysli, Anežko, mysli!‘ No a Michal Pavlata, ten byl pro mě jako můj druhý táta. Když v roce 2017 zemřel, tak jsem byla právě v divadle a za chvíli začínalo představení. Naposledy jsem ještě kontrolovala mobil, když na mě vyskočila ta smutná zpráva. Moc mě to zasáhlo a myslela jsem, že nebudu schopná hrát, ale zvládla jsem to. Představení jsem tenkrát odehrála jenom pro něj.“

Cenné herecké zkušenosti nasbírala v Německu

Velmi důležité byly pro Anežku Rusevovou i zkušenosti, které nasbírala při studiu a hraní v Německu. Původně jela na stáž jenom na jeden semestr, ale hned po jeho ukončení jí Hochschule für Schauspielkunst Ernst Busch v Berlíně nabídla pokračování a nakonec tam studovala celý rok. Později se na stejnou školu přihlásila ještě jednou, aby ji dokončila celou, ale už nebyla přijata. „Oni mi tenkrát řekli, že už jsem hotová herečka a abych už šla hrát. Bylo to pro mě zklamání, protože myslím, že by se mi tím otevřely dveře úplně jinam. V Německu se mi ale opravdu podařilo hrát, i když jsem si původně říkala, že hraní v cizím jazyce je absolutní nesmysl. Německy sice mluvím velmi dobře, ale stále je tam znát jiný akcent. Nakonec jsem vystupovala dva roky v Norimberku a potom jsem dostala i další role.“

V němčině hrála Anežka Rusevová i monodrama, což je velice těžký divadelní útvar, celé představení je jen o jednom herci. „Byla to jedna z mých největších hereckých zkušeností. V češtině jsem monodrama zatím nikdy nehrála, i když bych moc chtěla.“

V Česku jsou velmi dobré podmínky a lokace pro natáčení filmů, a proto zde často točí i zahraniční štáby. U několika německých dostala role i Anežka Rusevová. „Zahraniční štáby si u nás české herce berou do menších rolí, tedy když umí jazyky. Já jsem hrála už ve dvou a ráda bych takhle do světa prorážela více, je to můj sen,“ svěřuje se herečka. A co se jí pro splnění toho jejího snu po dlouhodobém úsilí podařilo, uslyšíte v záznamu pořadu.

Spustit audio