Andělé i Spirituální geometrie. Semilská galerie vystavuje práce fotografa Jana Pohribného
Podkrkonoší bývalo proslulé lidovým spiritismem. Muzeum a Pojizerská galerie v Semilech teď vystavuje soubor fotografií Spirituální krajina autora Jana Pohribného. Na instalaci výstavy se ve velkém sále muzea byl podívat redaktor Patrik Fišer.
„Krajinu pojímám trošku netradičním způsobem, než se čeká od krajinářské fotografie,“ říká o své tvorbě fotograf Jan Pohribný. Používá totiž techniky, které do výsledných snímků přidávají něco podobného duchům.
„Vedle toho, že dělám klasickou instalaci nebo intervenci do krajiny, hodně často pracuji s takzvanou luminografií (malování světlem). To je práce se světlem a při dlouhých expozicích, kdy se člověk pohybuje takřka ve tmě nebo v šeru, není vidět, ale je vidět to světlo, takže já vlastně můžu malovat,“ vysvětluje.
Autorovy fotografie, které jsou v semilské expozici, na první pohled vznikaly na různých místech a v různých ročních obdobích. „Rozhodl jsem se, že vystavím relativně nejčerstvější věci, i když ty nejstarší tady mají přes 20 let, ale nesáhl jsem do dalších cyklů, které jsem průběžně zpracovával nebo už uzavřel,“ popisuje autor.
„Jeden (cyklus) se jmenuje Andělé, odkazuje na naše propojení s krajinou. Člověk, který z krajiny vzešel, často jsou tam bytosti nahé, říkám tomu Hledání ztraceného ráje. Druhý cyklus se jmenuje Spirituální geometrie, z toho vznikl i název výstavy. Na tom teď pracuji nejvíc, vstupuji do krajiny nějakým geometrickým tvarem, i když sama krajina geometrii vlastně obsahuje. Je to jen zdůrazňování toho, co je v krajině skryté, té spirituality,“ doplňuje Jan Pohribný.
Jsou na výstavě kromě digitálních i analogové snímky? Poslechněte si záznam.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
