500 let v centru dění. Turnovská radnice slaví úctyhodné výročí, v létě zpřístupní svou věž

28. květen 2026

Rok 2026 v Turnově symbolicky patří budově na rohu náměstí Českého ráje a ulice Antonína Dvořáka. Na městský svátek, 28. května, připadl hlavní den oslav radnice.

28. května 1990 opustila poslední vojska Rudé armády Turnov. Město si tento den zvolilo jako městský svátek a v roce 2026 navíc i jako hlavní den oslav 500. výročí historické turnovské radnice. V jeho rámci se první návštěvníci podívají na Turnov z výšky opravené radniční věže.

Ještě před začátkem veřejných výstupů na věž, které odstartovaly v 15 hodin, se na věž podíval redaktor Jaroslav Hoření: „Byl to úžasný pohled dolů. Musím říct, že ten výstup nahoru není úplně pro každého. Spodní nové schodiště je krásné, prostorné, železné, ale pak už to je nahoru klasika, historická, dřevěná a čím dál více se zužující a také strmější,“ popsal v našem vysílání.

„Je pravda, že ta vrchní část schodiště je pro dobrou fyzičku a dobré obutí. Zároveň s ohledem na bezpečnost trváme na tom, že věž je přístupná až od 10 let a ještě ideálně pro děti s doprovodem,“ potvrdila jeho slova turnovská mluvčí Marcela Jandová.

Věž turnovské radnice se 28. května otevřela na dobu od 15 do 17 hodin, kdo to nestihl, nemusí se bát, že by se nahoru nepodíval. „Plánujeme výstupy na věž během celého turnovského léta, což je takový soubor různých programů od koncertů, prohlídek atd., takže budou i výstupy na věž. Už teď můžu slíbit, že by to mělo být každé úterý odpoledne,“ prozradila Marcela Jandová.

Jak město Turnov pojalo letošní městský svátek? Jakou roli v něj hráli turnovští hasiči? Otevírají se prostory radnice veřejnosti? A co město v rámci oslav 500. výročí radnice ještě chystá? Poslechněte si záznam.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.