2. únor je Světovým dnem mokřadů. V čem je tento biotop v přírodě významný?

2. únor jako Světový den mokřadů připomíná podepsání takzvané Ramsarské úmluvy o mokřadech roku 1971, tedy právě před 55 lety. Pod úmluvou je dnes podepsáno 172 smluvních stran, tedy států, které se k ní připojily. Seznam v současné době čítá více než 2 400 mokřadů z celého světa o celkové rozloze 2,5 miliónu kilometrů čtverečních. Česká republika je smluvní stranou úmluvy od roku 1990 a v seznamu má zapsáno celkem 14 mokřadů a světový den mokřadů se slaví od roku 1997.

Význam mokřadů 

Podle Jana Moravce z Českého svazu ochránců přírody patří mokřady k nejohroženějším biotopům na světě. Přitom jde o místa, která jsou domovem unikátních druhů rostlin, živočichů, hub i dalších organismů. Mnohé z nich jinde nedokáží žít.

Mokřady mají i mnoho dalších důležitých funkcí. Zadržují značné množství vody a tuto vodu pomalu uvolňují, takže zmírňují dnes čím dál častější výkyvy počasí, kdy abnormální sucha střídají přívalové deště a povodně.

Jsou také zásobárnou vody, dotují prameny a pomalým výparem příznivě ovlivňují mikroklima ve svém okolí. Od druhé poloviny minulého století se mokřadům u nás moc nedařilo, buď byly vysoušeny, anebo zarůstaly. To zarůstání by se stávalo i dnes, kdy se mokřadní louky nekosily. A neméně důležitou činností ochránců přírody a dalších dobrovolníků je obnova tůní a vlastně i výkup mokřadních pozemků.

Mokřady v Libereckém kraji

Za zmínku stojí například komplex rašelinišť Horní Jizera o rozloze 2303 ha, který zahrnuje pánev horního toku Jizery. Známé jsou jako Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery a přírodní rezervace Rybí loučky a Černá Jezírka.

Mokřady najdeme také v Sedmihorkách, na okraji Jablonného v Podještědí, u Liběchovky, u fojtecké vodní nádrže, v okolí Máchova jezera, u Nového Boru, na Frýdlantsku a dalších místech. Každý rok díky dotačním programům vznikají nebo se obnovují mokřady a tůně na dalších místech.