V Česku přibývá sociálních pohřbů, vloni jich bylo přes 2 000. Jak se posuzují a kdo je zaplatí?

14. květen 2024 08:06

Sociální pohřby města zařizují ve chvíli, kdy se o zemřelé nepostarají příbuzní nebo dědicové. Náklady následně často platí stát. Loni bylo takových případů víc než dva tisíce a náklady přesáhly 22 milionů korun. V posledních letech sociálních pohřbů v některých částech republiky přibývá. Podrobnosti zjišťoval reportér Václav Plecháček.

Začnu několika statistickými údaji. Loni podle statistik Ministerstva pro místní rozvoj vypravila města v Královéhradeckém kraji 43 sociálních pohřbů, předloni jich bylo 80 a v roce 2021 69.

Nejvíc sociálních pohřbů bylo loni v Královéhradeckém kraji v okrese Jičín - a to 14, na Hradecku a Náchodsku po deseti. Předloni nejvíc sociálních pohřbu evidují na Hradecku - 39, na Trutnovsku 18.

Čtěte také

V Královéhradeckém kraji ale neplatí, že by v posledních letech sociálních pohřbů přibývalo.

Celorepublikově je to ale jinak. V kterých krajích města sociální pohřby nejčastěji zařizují?

Nejčastěji je to v posledních letech v Ústeckém a v Moravskoslezském kraji. Nejméně je naopak sociálních pohřbů v Jihočeském kraji. Pokud jde o cizince, tak nejčastěji se takto pohřbívají Slováci. Sociální pohřby se také podle statistik mnohem častěji týkají mužů než žen.

Obecné ale platí, a to i pro Královéhradecký kraj, že rostou ceny za sociální pohřeb. Například v roce 2020 byla podle údajů Ministerstva pro místní rozvoj průměrná cena sociálního pohřbu napříč republikou 9 040 korun, letos už to je 10 992 korun.

Čtěte také

Ale i tady platí, že lokálně se ceny liší. Třeba ve Dvoře Králové nad Labem aktuálně stojí sociální pohřeb 9 500 korun, město tuhle cenu vysoutěžilo. Poměrně často se přitom stává, že obec vypraví sociální pohřeb, náklady ale nakonec zaplatí příbuzní nebo se vyřeší v rámci dědického řízení.

Jak sociální pohřeb probíhá?

To se nedá říci jednoduše, sociální pohřeb je případ od případu jiný, jeho minimální náležitosti stanoví vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj.

Vyšší náklady ovlivňují nejen zvyklosti jednotlivých obcí, typicky třeba zvyk pohřbívat do země, rakve z tvrdého dřeva, nebo hrobky namísto hrobů, ale třeba také délka přechodného uložení těla zemřelého v chladicím nebo mrazicím zařízení do doby nalezení osob blízkých zemřelému.

Spustit audio

Související