Ušel 4 384 909 kroků z Prahy do Santiaga de Compostela. O pouti se svatojakubskou mušlí vyprávěl cestovatel Pavol Kubas
Šel pěšky z Prahy do Santiaga de Compostela, procestoval i jižní Evropu, nejdál byl pak na Filipínách. Hostem Pavla Kudrny v pořadu Setkání u mikrofonu byl tentokrát cestovatel Pavol Kubas.
Je rodákem ze Slovenska, ale v Čechách žije už od 80. let minulého století. V současnosti bydlí v Chrastavě na Liberecku a podle svých deníků ze svatojakubské cesty připravuje knihu Jak jsem šlapal do Santiaga.
Deníky, které mají být podkladem pro cestopisnou knihu, tvoří celkem osm sešitů. „Psal jsem od prvního dne. Ještě na české straně se mi stala taková věc, že jsem to odkládal s tím, že to napíšu zítra. Jenže jak jdete, tak zapomenete, takže pak jsem se naučil psát denně. Všechno jsem zaznamenával, kudy jsem šel, co jsem viděl, je toho spousta,“ přiblížil cestovatel Pavol Kubas.
K samotné pouti ho inspirovala jiná kniha, ve které dva Češi popsali svou cestu do Santiaga de Compostela. Prý jim trvala 88 dní a ušli při ní 2 100 kilometrů. A právě to přišlo Pavolu Kubasovi divné.
„V té knížce bylo, že šli z Příbrami, ale ta vzdálenost mi neseděla, kvůli tomu že, jak jsem našel na internetu, vzdálenost dálnice z Prahy do Santiaga je 2 500 kilometrů. Tak jsem si to chtěl ověřit a rozhodl jsem se, že zkusím tu cestu. Se sto eury v kapse, všechno jsem zdokumentoval, celou cestu jsem měl zapnutý krokoměr a všechna města jsem fotil,“ popsal svérázný turista.
Jeho pouť od katedrály svatého Víta v Praze ke katedrále svatého Jakuba v Santiagu byla 3026 kilometrů dlouhá a trvala mu 96 dní. Ušel při ní 4 384 909 kroků. „Nešel jsem poutnickou trasou, protože ta je okoukaná, ale vzal jsem to křížem Evropou. Bez mapy, jenom podle kompasu nebo podle hvězd, držel jsem se jihozápadu,“ doplnil Pavol Kubas, pro kterého jako pro věřícího měla cesta i duchovní rozměr.
A o čem byla ve studiu Českého rozhlasu Liberec ještě řeč? Třeba o tom, jak se putuje Evropou bez společníků i znalosti jazyků, s minimem peněz a se svatojakubskou mušlí na krku. Kdo, kde a jakou pomoc poutníkům poskytuje, nebo kde se dá cestou najít nebo třeba ulovit nějaké jídlo. Kromě toho Pavol Kubas vyprávěl i o svých dalších cestách, na kterých se tváří tvář potkal například s medvědy, krajtou i s kozorožci. Nastínil také, do které země by chtěl ještě letos vyrazit. Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Jeden ze tří chrobáků, půl plyšové dvojice, dabér, herec, kuchař. Tím vším je pan Ota Jirák
Kolega Pavel Petr se tentokrát vydal na návštěvu na Mladoboleslavsko, jen pár kilometrů od Mnichova Hradiště. Do chalupy, kde je domácím pánem herec, dabér a mim Ota Jirák.
-
Slovinsko je kapesní země, ale má úplně všechno. O cestě nejen po Balkánu vyprávěla Ivana Bernáthová
Triglavský národní park, jezera Bled a Bohinj, největší krasová jeskyně v Evropě Postojna, nebo mohutný hrad v Celje. O Slovinsku vyprávěla reportérka Ivana Bernáthová.
-
Jako kluk jsem chodil koukat na tátu a na huť, tomu se nedá odolat, vzpomíná ředitel sklárny Ajeto
Sklárna Ajeto je unikátním místem, kde se realizují sny českých sklářů. Nejen o tom, čím je výjimečná, si s jejím ředitelem Davidem Ševčíkem povídala Marcela Augustová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
