Slepice z velkochovu nemusí končit na jatkách

20. říjen 2018

Umělé osvětlení a minimum prostoru, takové podmínky mají slepice ve velkochovech. Po roce až roce a půl pak končí na jatkách.

Tedy pokud se nenajde někdo nadšený jako členky turnovského spolku ZAzemí, které na jaře zakoupili z velkochovu 30 slepic, a založily komunitní chov. Slepičkám sice chvilku trvalo, než se dostali do kondice, ale už půl roku přinášejí svým majitelkám radost i vajíčka.

„Když jsme si slepičky přivezli, tak byly úplně bledé. Bez sluníčka měly bledé hřebínky, ale každý den pobytu u nás byl na barvě hřebínku znát, jak se červenal,“ říká Irena Kessi Haliday ze spolku ZAzemí. Slepice, které ve velkochovu žily namačkány na minimálním prostoru, si v turnovské komunitní zahradě užívají výběhu, sluníčka i prostorného kurníku už půl roku.

Třicítka slepic snese s výkyvy denně 13 až 16 vajec podle ročního období. Produkce klesá, když se slepice rozkvokají. Z jejich snahy vysedět kuřata ale nic není. „Nemají kohouta, který ranním kokrháním rušil sousedy a tak se musel odstěhovat ke kamarádce. Chceme to ale vyřešit tak, aby se vrátil, slepičky byly spokojené a pan soused také,“ vysvětluje Haliday.

O slepice, které se první pohled těší dobrému zdraví, se stará sedm členek komunitního chovu. Každý den je má na starosti jedna „slepičí dáma“. To má samozřejmě výhodu, že ke slepičkám každá členka nemusí chodit každý den a záskokem se nechá vyřešit třeba dovolená.

„Jen nás mrzí, že je větší zájem o členství v takovém spolku, než můžeme pokrýt. Tak bychom rády předaly možnosti komunitního chovu slepic někomu dalšímu,“ dodává Irena Kessi Haliday.

zdroj: Jaroslav Hoření
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.