Po 25 letech podnikání v osobní dopravě přišel o živobytí. Pořád ale věří, že se za volant vrátí

13. říjen 2020

Každým rokem najezdil pan Stanislav Měsíček z Liberce 100 000 kilometrů, letos sotva 20 000. Jeho podnikání zastavil koronavirus. Jaké to je přijít ze dne na den o živobytí?

Čtěte také

Stanislav Měsíček z Liberce podniká už od roku 1995 v osobní dopravě, pro firmy v libereckém průmyslové zóně vozí zahraniční klienty. Bez větších problémů ustál ekonomickou krizi v roce 2008, letos ale jeho podnikání zastavil koronavirus. Doslova ze dne na den přišel o práci a musel propustit i své dva zaměstnance. Aby uživil sebe i rodinu, chodí po brigádách a doufá, že situace se brzy uklidní a on bude moci zase usednout za volant a dělat práci, kterou má rád, a která ho živí.

„Míval jsem 3 auta, jedno už jsem musel prodat, aby bylo na platby. Teď dělám ‚práce všeho druhu‘; od krumpáče po sbíječku, zednické práce. Se třemi dětmi, které jsou víc doma, než ve škole nebo ve školce, je to ale dost těžké,“ říká pan Měsíček; jeho manželka pracuje ve zdravotnictví.

Naposledy normálně podnikal do konce února, od března vyjel celkem 4x, zaměstnance musel propustit. „Za první 2 měsíce jsem stihnul dodělat kolem domu a na zahradě spoustu restů, ale už je to dlouhé. Věřím, že se to vrátí, firmy potřebují ty auditory, zákazníky, dodavatele a odběratele. Věřím, ale kdy to bude, netuším…,“ dodává Stanislav Měsíček, který se těší, až zase začne jezdit pravidelně na letiště.

autor: Jana Pšeničková
Spustit audio

Související