O bunkru v Přáslavicích věděl v době studené války málokdo. Dnes si ho můžete celý projít
Má čtyři patra, celkovou rozlohu deset tisíc metrů čtverečních a jeden a půl metru silné betonové zdi. Protiatomový bunkr v Přáslavicích na Olomoucku byl vybudován v 70. letech minulého století. V případě válečného konfliktu měl sloužit jako zodolněný telekomunikační bod a zajišťovat spojení mezi Berlínem a Moskvou. Ještě donedávna nebylo možné se do něj bez prověrky dostat.
Protiatomový kryt Přáslavice se nachází v areálu mezi obcemi Přáslavice a Mrsklesy v Olomouckém kraji. Vznikl jako reakce ruské armády na Kubánskou krizi (1962) a na situaci, kdy Spojené státy americké začaly budovat na východním pobřeží systém zodolnělných budov pro telekomunikace. Sovětské vedení chtělo mít podobný systém v rámci Varšavské smlouvy.
Se stavbou objektu se začalo v roce 1968, dokončen byl roku 1975 a o rok později byl zkolaudován. Bylo to místo, přes které vedl jeden z nejdůležitějších telefonních komunikačních kabelů Varšavské smlouvy. Nesl název Mezinárodní kabelová koaxiální magistrála 1.
Dříve byl areál obehnaný dvojitými ploty, kde chodili psovodi se psy, podléhal přísnému utajení a odtajnění dostal až v roce 2016. Za půl druhého metru tlustými betonovými zdmi se nacházejí čtyři patra, přičemž každé má rozlohu dva a půl tisíce metrů čtverečních.
V horním patře se nachází dekontaminační zóna a ošetřovna. Patro pod ním sloužilo pro civilní komunikaci. O patro níž bylo utajené armádní patro a úplně dole pak podpůrné technologie, jako je rozvod elektřiny, vzduchotechnika nebo záložní zdroje energie a chlazení.
Velká část vybavení v bunkru zůstala
V současné době je bývalý protiatomový bunkr ve vlastnictví soukromé společnosti, která pořádá pravidelné i speciální prohlídky pro veřejnost. Nechybí ani školní tematické exkurze.
„Prostory jsou stále vybavené tak, jak to tady bylo dřív. Z armádního patra ale zmizely šifrovače a kódovače, které byly ruského původu. Byly odvezeny v roce 1991, když nás opouštěla ruská vojska,“ říká jeden ze současných majitelů bunkru, Michal Netolický.
V bunkru jsou k vidění někdejší telekomunikační sály, záložní energetické zdroje, filtrační a dekontaminační komory, kuchyň, ložnice, kanceláře pro řízení bunkru a řada dalších místností s technikou, která měla zajistit přežití osádky bunkru až po dobu deseti dní.
Raritou je aquaponická farma, kterou majitelé v prostorách bunkru provozují. Stálá teplota objektu je podle jejich slov ideální pro chov ryb a pěstování rostlin, na kterých je aquaponie založena. Na prohlídky bunkru v Přáslavicích se můžete objednat na stránkách objektu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
