Nejdůležitější věci se nedají vyjádřit slovy, myslí si katolický kněz a vysokoškolský učitel Michal Podzimek

5. leden 2024

Vysokoškolský učitel a správce farností ve Vratislavicích nad Nisou a v Dlouhých Mostech se zamýšlí nad příčinami i možnými důsledky tragických událostí.

Vánoce roku 2023 se odehrály ve stínu tragédie. Při střelbě na Filozofické fakultě v Praze ve čtvrtek 21. prosince zahynulo 14 lidí.

Jak se s podobnými tragédiemi vypořádat, jak je přijmout a kde hledat sílu jít dál, se v pořadu O čem se mluví pod Ještědem katolického kněze, správce farností ve Vratislavicích nad Nisou a Dlouhých Mostech a učitele katedry filozofie Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci Michala Podzimka ptala redaktorka Jana Švecová.

„Vždycky, když se člověk setká s nějakým zlem, je pochopitelně šokovaný. Všechno slovy nevyjádříme. To nejdůležitější vyjadřujeme pohledem, objetím, stiskem ruky. Nemůžeme vyjádřit míru jeho bolesti,“ odpověděl Michal Podzimek na otázku, co říkat ve chvílích, kdy slova nestačí.

„Slov se dnes velmi nadužívá. Komentáře typu ‚co by, kdyby‘ nic nevyřeší, jen zbytečně rozjitřují ránu, která se tím zacelit nedá. Mezera, která vznikne něčím zlým, se dá zacelit jedině tím, že uděláme něco dobrého,“ doplnil. Samotné zlo sám definuje jako nedostatek dobra.

V rozhovoru také vyjádřil svůj názor na současnou mladou generaci, s kterou se jako učitel setkává už dvacet let. Na to, že příliš benevolentní výchovou se mladí lidé často dostávají „do slepých uliček, a někdy se nenajdou ani jako dospělí“. Neschopnost přijmout neúspěch se podle něj často mění ve frustraci, která a může vyústit i v tragédii.

Proč přibývá „mamánků“? Proč jsou lidé stále méně odolní? Kde se bere zlo a co je na něj nejlepším protilékem? Poslechněte si záznam rozhovoru.

autoři: Jana Švecová , reČRoL
Spustit audio

Související