Mladí často neumějí dát první pomoc ani správně zavolat na záchrannou službu. To se teď má změnit

2. prosinec 2014

Podle zákona si musíme všichni navzájem pomáhat. Za neposkytnutí pomoci člověku v tísni může jít každý z nás až na dva roky do vězení. Generace dnešních mladých lidí mnohdy ale první pomoc poskytnout nejen nechce, ale ani neumí.

Branná výchova skončila ve školách v 90. letech s novým režimem, a až teď, po 25 letech, se začíná mezera v praktické výuce pro život zaplňovat také v Libereckém kraji.

Kurzy první pomoci v Českém červeném kříži v Jablonci navštěvují lidé dobrovolně. Hlavně dnešní generaci dvacátníků a třicátníků chybí podle ředitelky jabloneckého červeného kříže Kateřiny Havlové zdravověda ze školy.

„Jsou to lidé, kteří si chtějí osvojit znalosti, které ty starší ročníky mají ze školy, ty mladší je bohužel nemají. Už se to ale naštěstí začíná zlepšovat a zdravověda se do škol zase začíná vracet.“

Děti na ostašovské základní škole, kde je ředitelem Radek Vystrčil, berou první pomoc v hodinách tělocviku, rodinné výchovy nebo prvouky a biologie. Kromě toho, jak pomoci druhým by taky měli pedagogové naučit děti, jak si zajistit svoje vlastní bezpečí.

„Změnilo se to, že platí nový rámcový vzdělávací program, takže víme, jak tu zdravovědu a první pomoc máme uchopit,“ vysvětluje Radek Vystrčil.

„Málokteré dítě dneska ví, co by dělalo, když by přišla třeba povodeň, to je asi to nejčastější, s čím se v Česku v poslední době hodně potýkáme,“ dodává Kateřina Havlová.

Žáci ostašovské základní školy se učí právě i to, jak se zachovat v krizových situacích a jak pomoci sobě a svým nejbližším.

Pomocí druhým v tísni chráníme ale v podstatě i sebe, neposkytnutí pomoci se trestá podle zákona až dvěma lety vězení. Za první pomoc se považuje už zavolání na tísňovou linku.

autor: sas
Spustit audio