Mačkání korálků? Tvrdá makačka. Křehká krása z Jablonecka se rodí v potu

9. leden 2018

Skleněné korálky se na Jablonecku ve velkém vyrábějí už od druhé poloviny 19. století. Na začátku je velká skleněná tyč a na konci spousta křehkých lesklých korálků. Mezitím spousta náročné práce, o které snad málokdo ví.

Korálky se mačkaly nejprve ručním mačkadle zvaném kaplovka, kterou později nahradilo Kopalovo mačkadlo zvané kopalovka. A ta se používá dodnes spolu s modernějším částečně automatizovaným Maturovým mačkadlem. „Vezmete skleněnou tyč, konec dáte mezi formy, zmáčknete, posunete a zase znova, a pak dáte tyč nahřát. Vezmete další a takhle to jde celý den,“ přibližuje svoji práci mačkář Martin Lubas s tím, že taková práce vyžaduje protahování a cvičení.

V minulosti bylo v regionu Jablonecka mačkání korálků natolik rozšířené, že ještě dnes můžete často vidět tzv. drikety – typické malé domky, ve kterých mačkáři vyráběli nejrůznější korálky. Název driketa je odvozený z německého drücken, tedy mačkat. V druhé polovině 19. století bylo na Jablonecku přibližně 165 domácích dílen.

V domácích podmínkách se mačká dodnes, mačkací stroje jsou ale i ve fabrikách. Jedna z nich je v Alšovicích, kde se mačká na kopalovkách i maturovkách.

Jednotvárná makačka

Aby mohl mačkář zpracovávat skleněné tyče na kopalovce, má vedle mačkadla umístěnou pec pro jejich nahřívání. Může být umístěna vlevo nebo vpravo od mačkadla. Dříve se více preferovalo mačkání pravou rukou, tak byla pec umístěna na pravé straně, později se trend změnil a většinou ji dnes mají mačkáři na levé straně a mačká se levou rukou. V pecích se topilo nejprve olejem pomocí olejových hořáků, později se přešlo na ohřev plynem, což se používá i dnes. I když to na první pohled vypadá jednoduše a jde o práci v sedě, je to pořádná dřina, kterou umocňuje jednotvárnost.

Něco jako hrnečku, vař

Částečné zautomatizování přinesla maturovka. Skleněné tyče se vkládají do koše nad pecí a taví se v kelímku. Z něj vytéká proužek skla zase mezi dva kapliky, které jsou ovládány vačkovým mechanismem poháněným elektromotorem. „Produkce se tím velmi zrychlila. Je to vlastně nepřetržitý proces, tedy pokud se něco nepokazí. Nezlomí nebo neohne jehla, ve skle není kamínek, nepokazí kaplik a tak dále,“ říká výrobní ředitel Skleněné bižuterie Jaromír Rubák a pokračuje: „Pak to musí obsluha rychle opravit, protože z kelímku stále vytéká sklo. Nejde to zašpuntovat, a pak zase otevřít.“ Nabízí se otázka, proč se všechno nemačká na modernějších a rychlejších maturovkách. Důvod je prostý. Ne každé zboží lze na tomto stroji vyrábět.

Kdo by chtěl nahlédnout do tajů mačkání skla, má v Alšovicích možnost při prohlídkách v rámci zážitkové turistiky. A dokonce si tuto práci můžete po krátkém zaškolení i vyzkoušet.

Mačkář  má na dosah ruky i pec, ve které se zahřívají skleněné tyče na následovné mačkání
autor: Jaroslav Hoření | zdroj: Český rozhlas Liberec
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.