Karatisté v České Lípě vychovávají reprezentanty

Velkolepé oslavy čtvrt století činnosti ale v České Lípě nechystají, snaží se žít současností: „Chceme dělat dobré karate s dobrými lidmi a hlavně pracovat s dětmi a učit je pohybu, protože vidíme, že v tom je mínus jak ve školách, tak v jiných sportovních odvětvích,“ říká Pavel Znamenáček, šéftrenér a zároveň předseda klubu. Podle něj v dnešní době není vůbec jednoduché děti ke sportu přilákat.

Trénink bolí, někdy je i legrace

Karate je určitě náročné na přípravu. Někdy trénink pořádně bolí. „Já jsem takový ten ortodoxní, který má rád i dřinu, takže občas děti musím dostat do frekvence, která se možná nelíbí, ale pak zase máme trénink zábavnější.“

Že není pro holky? Mýtus

K nadějím českolipského karate patří třeba patnáctiletá Adéla Šinerová. V juniorské kategorii se pak prosazuje sedmnáctiletý David Kavalír. „Karate se věnuju každý den, jezdím i na velké soutěže, hodně trénuju. Baví mě to, naplňuje to můj život,“ říká mladý karatista. To o rok starší Barbora Znamenáčková už se může pochlubit zlatem z evropského a bronzem ze světového šampionátu. Odmítá pak tvrzení, že karate je pro dívky tvrdým sportem: „Je to bezkontaktní sport. Umění je v tom soupeře nesejmout, když to řeknu lidově.“ Trénink českolipských karatistů zpravidla trvá jednu hodinu. Stihnout se za ní dá opravdu hodně, jak se můžete přesvědčit třeba díky videu.