Houslařský poklad z Holandska v Pasekách čeká na průzkum. Podívejte se, co už odhalil

10. listopad 2016
Koktejl

Nevyčíslitelným pokladem se už tři měsíce může chlubit Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou. Tato krkonošská víska se proslavila svoji houslařskou školou a právě houslí se tento poklad týká. Jde o 18 nástrojů a kompletní vybavení houslařské dílny.

Dar přicestoval z Holandska od vnuka Josefa Vedrala, paseckého rodáka a pokračovatele houslařské školy, který odsud odešel na počátku 20. století a um krkonošských houslařů předával v západní Evropě.

Zatímco nástroje, housle, violy a mandolíny, některé staré přes 200 let, již prošly rukama odborníků, zbytek sbírky na podrobný průzkum ještě čeká.

Kdy vzácnosti uvidí veřejnost, se zatím neví

„Zatím se nám nepodařilo do všech krabic proniknout a zjistit jejich obsah. Ale víme, že tam je třeba velmi cenná knihovna,“ říká Andrea Bariaková z paseckého památníku Krkonošské správy národního parku. Nástroje budily samozřejmě největší pozornost, a tak se na ně hned druhý den přijel podívat znalec, hradecký houslař Tomáš Pilař a housle jsou nyní uloženy mimo památník. Kdy se do Pasek vrátí a kdy je uvidí veřejnost, ještě stále není jasné. Vše záleží na tom, zda pasecké muzeum získá dotace na celkovou přestavbu.

V krabicích je i houslařské náčiní jako prstové hoblíky, dláta, pilníky, svorky, utahováky a další

„Pokud projekt nedopadne, tak bychom rádi v dubnu nebo začátkem května udělali výstavu na téma houslařská dílna,“ upřesňuje Bariaková. V krabicích se totiž nachází také veškeré houslařské náčiní ‒ od prstových hoblíků přes dláta, pilníky, pily, svorky, kladívka či utahováky. Součástí daru z Holandska od potomků paseckého rodáka Josefa Vedrala jsou i pracovní stoly. A krabicích se nachází veškeré houslařské náčiní. Od prstových hoblíků přes dláta, pilníky, pily, svorky, kladívka či utahováky.

Lak na housle – tajemství každého houslaře

Vzácností jsou podle Bariakové darované laky, které jsou tajemstvím každého houslaře. „Stejně tak ty smrkové a javorové desky jen tak nezískáte, to vám také žádný houslař nedá,“ uvedla Bariaková. Bude tak možné ukázat, jak vypadala houslařská dílna pokračovatelů Pasecké houslařské školy.

Do Pasek nad Jizerou z Nizozemí nyní dorazily další písemné materiály. Například noviny z roku 1949. V nich se píše, že se Josef Vedral stal královským houslařem. „Zřejmě se díky této funkci staral o jejich nástroje, ale budu se do toho muset hlouběji začíst. Je tu také korespondence s Benjaminem Patočkou, což byl švagr Josefa Vedrala,“ dodává Bariaková s tím, že právě nyní, v listopadu, kdy je Památník zapadlých vlastenců zavřený, se chce podrobnému průzkumu krabic věnovat.

Spustit audio