Divadlo je od slova dívat se. A tady je na co se dívat, říká režisér Filip Homola

6. leden 2018

Šest barevně nasvícených terárií na setmělém jevišti, ve kterých vznikají nové světy, bájná zvířata i svit hvězd. To je nová poetická inscenace libereckého Naivního divadla nazvaná Žluté, modrá, zelený.

První letošní premiérou libereckých loutkářů je hra inspirovaná knihou Duhové pohádky od Daniely Fisherové. Barevná koláž příběhů o Slunci, Měsíci a vzniku různých světů je určená dětem od tří let a na generální zkoušce ji už viděly děti z mateřských škol. Na místě byla i naše redaktorka Lucie Fürstová.

Každé z terárií představuje jeden malý svět

Komorní inscenaci Žluté, modrá, zelený režíroval Filip Homola, který loni dostal prestižní cenu Erik za představení Jsou místa oblíbená tmou… 

„Já jsem knížku Daniely Fisherové objevil úplně náhodou a zalíbil se mi ten jazyk. Pak se mi začaly vyjevovat obrazy, že by to mohlo být zajímavé, magické, mohlo by to splňovat mojí vizi toho výtvarného divadla,“ popsal prvotní inspiraci režisér Filip Homola.

„Pořád si říkám, že divadlo je od slova dívat se. Musíme něco vidět, teprve potom následuje to divit se, ale dívat se je to podstatné. Věděl jsem, že v tomto námětu by bylo na co se dívat. A myslím si, že je na co se dívat,“ vysvětlil autor inscenace.

autoři: Lucie Fürstová , mib
Spustit audio